|
|
Děti s odlišným mateřským jazykem v předškolním vzdělávání
LYKEŠOVÁ, Erika
Cílem diplomové práce je popis adaptace dětí s odlišným mateřským jazykem na předškolní vzdělávání. Pod pojmem děti s OMJ jsou konkrétně pro diplomovou práci myšleny děti z Ukrajiny, které během roku 2022 začaly přicházet do českého vzdělávacího systému kvůli válečnému konfliktu na Ukrajině. Teoretická část se člení na čtyři kapitoly, které obsahují teoretický základ ke zpracovávané problematice a jsou významně propojené s praktickou částí diplomové práce. Obsahem je vymezení základních pojmů problematiky dětí s odlišným mateřským jazykem a charakteristika typických vývojových aspektů v předškolním vzdělávání. Mimo jiné jsou do teoretické části zařazeny možnosti podpory při vzdělávání a způsoby komunikace, které jsou pro adaptaci a rozvoj jazyka vhodné. Praktická část je zaměřena na kvalitativní výzkum výše vymezené problematiky. V první části kvalitativního výzkumu se jedná o polostrukturované rozhovory s pedagogy vybraných mateřských škol v Českých Budějovicích. Druhou částí výzkumu je zúčastněné pozorování, které proběhlo v jedné ze soukromých mateřských škol rovněž v Českých Budějovicích. Přínosem diplomové práce může být inspirace pro pedagogy mateřských škol, kteří se podílejí na vzdělávání dětí s odlišným mateřským jazykem či konkrétně dětí z Ukrajiny. Závěr diplomové práce shrnuje problematiku dětí s odlišným mateřským jazykem a jejich adaptaci v předškolním zařízení.
|
|
|
Sanace rodiny s dítětem s PAS
Seidlová, Martina ; Krahulcová, Beáta (vedoucí práce) ; Nová, Monika (oponent)
Diplomová práce pojednává o rodině s dítětem s poruchou autistického spektra (PAS) a o podpoře, kterou tato rodina v České republice může dostat. V rámci toho jsou popsány funkce a současné fungování běžné rodiny. Text dále přináší informace o příčinách, projevech a klasifikaci PAS i o jednotlivých poruchách autistického spektra. Přibližuje reakce rodiny na sdělení diagnózy dítěte i následné problémy, s nimiž se potýká. Seznamuje s možnostmi podpory, které rodina s dítětem s PAS může v našem státě využít. Pro výzkum v praktické části jsou použity tyto metody: dotazníkové šetření, studium odborné literatury a nestrukturovaný rozhovor. Cílem diplomové práce je popsat rodinu s dítětem s PAS, zjistit, zda se těmto rodinám dostává potřebné podpory a jestli služby, které mají možnost využívat, jsou pro ně dostupné.
|
|
|
Psychosociální aspekty změn hybnosti člověka
Votrubová, Alena ; Krahulcová, Beáta (vedoucí práce) ; Zelinková, Olga (oponent)
Diplomová práce "Psychosociální aspekty změn hybnosti člověka" se zaměřuje na rodinu a sourozence osob s tělesným postižením a nalezení vhodné podpory těmto rodinám v jejich specifické životní situaci. Konkrétně pojednává o osobách s dětskou mozkovou obrnou a rozštěpem páteře a možnostech pomoci rodinám s těmito znevýhodněnými jedinci v České republice. Vychází jak z teoretických poznatků, publikací, zákonů, praktických zkušeností získaných při výkonu osobní asistence, tak z vlastního výzkumného projektu o sourozencích lidí s tělesným postižením. Začátkem práce autorka podává základní informace o klasifikaci, diagnostice a projevech dětské mozkové obrny a rozštěpu páteře mající zásadní vliv na změnu hybnosti člověka. Dále je práce zaměřena na vztah rodičů a sourozenců k dítěti s handicapem. V další části se autorka věnuje výzkumnému projektu s názvem Život se sourozencem s tělesným postižením. Výzkumný projekt se zabývá náhledem na přímou zkušenost sourozenců lidí s tělesným postižením, kritickými momenty v jejich životě, zdroji vyrovnávání se s touto obtížnou životní situací, ale také se zaměřuje na přínosy pro jejich osobnostní růst. Cílem práce je nalézt vhodnou podporu rodinám a sourozencům se znevýhodněnými členy v rámci České republiky. Těžiště práce spočívá v pojednání o výsledcích výzkumné...
|
|
|
Osamostatňování člověka s mentálním postižením
Šedá, Klára ; Mužáková, Monika (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
Ústředním tématem této diplomové práce je osamostatňování člověka s mentálním postižením. Tento fenomén je zde nahlížen jako celoživotní proces související s plánováním budoucnosti v rodinách se členem s tímto typem postižení. Pro práci byl použit kvalitativní výzkum pomocí fenomenologické interpretativní analýzy. Do výzkumu byly zapojeny tři skupiny respondentů: lidé s mentálním postižením, jejich rodiče a lidé, kteří s lidmi s mentálním postižením a jejich rodinami pracují. S účastníky výzkumu byly provedeny polostrukturované rozhovory. Zkoumaný fenomén je popisován v kontextu celého života člověka s mentálním postižením a jeho rodiny. Výzkum se zaměřoval na identifikování překážek stojících v cestě osamostatňování člověka s mentálním postižením. Cílem výzkumu bylo na základě co nejhlubšího porozumění fenoménu osamostatňování člověka s mentálním postižením navrhnout způsoby, jak jedince s mentálním postižením a jejich rodiny podpořit na cestě k samostatnosti. Zapojení více skupin respondentů umožňuje nahlížet fenomén osamostatňování z různých úhlů a odhalit více souvislostí mezi jednotlivými překážkami. Výsledky výzkumu ukazují možnosti podpory, a to jak na úrovni systémové, tak především na úrovni sociálních služeb a konkrétních pracovníků.
|
|
|
Spolupráce pedagoga s asistentem na 1. stupni ZŠ.
MARTÍNKOVÁ, Kristýna
Předkládaná diplomová práce se zabývá aktuálním tématem a to problematikou spolupráce asistenta pedagoga a učitele na prvním stupni základních škol. Základním vstupem do inkluzivní pedagogiky je samotná kvalitní spolupráce mezi asistentem a učitelem. Teoretická část diplomové práce je rozdělena na tři oblasti. V první oblasti jsou vysvětleny pojmy inkluzivní pedagogiky, druhá část je zaměřena na možnosti podpory a ve třetí části jsme se zaměřili na spolupráci asistenta a učitele. V empirické části jsme zjišťovali, jak probíhá spolupráce mezi asistentem pedagoga a učitelem v těchto oblastech. V šetření byl použit kvalitativní přístup, ve kterém jsme zvolili metodu polostrukturovaného rozhovoru. Cílem výzkumného šetření byla snaha porozumět, jakým způsobem může probíhat spolupráce asistenta pedagoga s učitelem na prvním stupni základních škol.
|
|
|
Potřeby rodin v azylovém domě a možnosti sociální práce s rodinou
Simonová, Tereza ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Kodymová, Pavla (oponent)
Předkládaná diplomová práce "Potřeby rodin v azylovém domě a možnosti sociální práce s rodinou" je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část obsahuje šest kapitol, v níž jsou zodpovězeny základní otázky dané problematiky. Definuje pojem bezdomovectví, kde jsou vyjmenovány jeho typy a příčiny. V další kapitole je definován pojem rodina, její funkce a její obraz v postmoderní společnosti. V další časti, jsou vymezeny poruchy rodinného soužití, kam patří rodina s členem závislým na návykových látkách, neúplná rodina, rodina týrající, zanedbávající a zneužívající své dítě, rodina ohrožená domácím násilím, rodina s dospělým ve výkonu trestu, rodina s duševně nemocným dospělým, rodina s rizikovým dítětem, rodina s dítětem s postižením a mnohoproblémová rodina. Součástí teoretické části je popis azylového domu, jeho zakotvení v legislativě, síť azylových zařízení a popis azylového domu pro rodiny s dětmi. V poslední kapitole jsou popsány možnosti sociální práce s rodinou v rámci azylového domu. V empirické části jsou prezentovány výsledky rozhovoru a ohniskové diskuze. Rozhovory byly provedeny s klienty azylového domu pro rodiny s dětmi v Horních Počernicích. Ohniskové diskuze se zúčastnili zaměstnanci uvedeného azylového domu. Cílem výzkumné části je zjistit potřeby rodin v azylovém...
|
|
| |
|
|
Sanace rodiny s dítětem s PAS
Seidlová, Martina ; Krahulcová, Beáta (vedoucí práce) ; Nová, Monika (oponent)
Diplomová práce pojednává o rodině s dítětem s poruchou autistického spektra (PAS) a o podpoře, kterou tato rodina v České republice může dostat. V rámci toho jsou popsány funkce a současné fungování běžné rodiny. Text dále přináší informace o příčinách, projevech a klasifikaci PAS i o jednotlivých poruchách autistického spektra. Přibližuje reakce rodiny na sdělení diagnózy dítěte i následné problémy, s nimiž se potýká. Seznamuje s možnostmi podpory, které rodina s dítětem s PAS může v našem státě využít. Pro výzkum v praktické části jsou použity tyto metody: dotazníkové šetření, studium odborné literatury a nestrukturovaný rozhovor. Cílem diplomové práce je popsat rodinu s dítětem s PAS, zjistit, zda se těmto rodinám dostává potřebné podpory a jestli služby, které mají možnost využívat, jsou pro ně dostupné.
|
|
|
Psychosociální aspekty změn hybnosti člověka
Votrubová, Alena ; Krahulcová, Beáta (vedoucí práce) ; Zelinková, Olga (oponent)
Diplomová práce "Psychosociální aspekty změn hybnosti člověka" se zaměřuje na rodinu a sourozence osob s tělesným postižením a nalezení vhodné podpory těmto rodinám v jejich specifické životní situaci. Konkrétně pojednává o osobách s dětskou mozkovou obrnou a rozštěpem páteře a možnostech pomoci rodinám s těmito znevýhodněnými jedinci v České republice. Vychází jak z teoretických poznatků, publikací, zákonů, praktických zkušeností získaných při výkonu osobní asistence, tak z vlastního výzkumného projektu o sourozencích lidí s tělesným postižením. Začátkem práce autorka podává základní informace o klasifikaci, diagnostice a projevech dětské mozkové obrny a rozštěpu páteře mající zásadní vliv na změnu hybnosti člověka. Dále je práce zaměřena na vztah rodičů a sourozenců k dítěti s handicapem. V další části se autorka věnuje výzkumnému projektu s názvem Život se sourozencem s tělesným postižením. Výzkumný projekt se zabývá náhledem na přímou zkušenost sourozenců lidí s tělesným postižením, kritickými momenty v jejich životě, zdroji vyrovnávání se s touto obtížnou životní situací, ale také se zaměřuje na přínosy pro jejich osobnostní růst. Cílem práce je nalézt vhodnou podporu rodinám a sourozencům se znevýhodněnými členy v rámci České republiky. Těžiště práce spočívá v pojednání o výsledcích výzkumné...
|
host ::
RSS.